Svět podnikatelských pojmů – Vše, co potřebujete vědět od A do Z!
Najděte rychle vysvětlení klíčových pojmů týkajících se podnikání, administrativy a legislativy. Přehledné rozdělení od A do Z.
Zorientujte se ve světě podnikání s naším přehledem pojmů od A do Z. Hledáte vysvětlení pro termíny jako akciová společnost, daňové přiznání nebo datová schránka? Náš přehledný slovník podnikatelské terminologie vám poskytne všechny odpovědi, které potřebujete.
Akciová společnost (a.s.) je kapitálová společnost, kde akcionáři neručí za závazky firmy a riskují pouze hodnotu svých akcií. Minimální základní kapitál je 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR, získaný prodejem akcií. Akcionáři mají práva na hlasování, dividendy a podíl na řízení.
Orgány akciové společnosti:
Valná hromada – rozhoduje o důležitých otázkách, jako je rozdělení zisku.
Statutární orgán – jedná za společnost (představenstvo nebo správní rada).
Kontrolní orgán – dohlíží na statutární orgán (např. dozorčí rada).
Typy struktury:
Monistický systém: Valná hromada a správní rada.
Dualistický systém: Valná hromada, představenstvo, dozorčí rada.
Akciová společnost je ideální pro firmy hledající investory a růst. Její struktura zajišťuje omezené ručení a transparentnost.
Živnosti se v České republice dělí podle podmínek jejich získání na dva hlavní druhy – ohlašovací a koncesované. Tyto druhy pokrývají různé obory podnikání a mohou se vzájemně kombinovat.
Hlavní druhy živností:
Ohlašovací živnosti
Tyto živnosti lze provozovat po splnění základních podmínek a ohlášení na živnostenském úřadě.
Rozdělují se dále na:
– Řemeslné – vyžadují odbornou způsobilost, např. pekař, kadeřník.
– Vázané – podmíněné doložením kvalifikace či praxe, např. účetní služby.
– Volné – stačí splnění všeobecných podmínek, například maloobchod nebo administrativní činnosti.
Koncesované živnosti
Tyto činnosti vyžadují státní povolení (koncesi). Příkladem je výroba alkoholu, provoz cestovní kanceláře nebo prodej zbraní.
Jak začít podnikat?
Pro každý typ živnosti je třeba splnit stanovené podmínky, které mohou zahrnovat odbornou způsobilost, praxi či další doklady. U koncesovaných živností je nutné získat povolení od příslušného úřadu.
Daňové přiznání je dokument podávaný daňovým subjektem správci daně za účelem stanovení a výpočtu daně.
Existují tři typy daňových přiznání:
Řádné daňové přiznání – podává se poprvé v zákonné lhůtě.
Opravné daňové přiznání – podává se při zjištění chyby, pokud je stále v řádném termínu.
Dodatečné daňové přiznání – slouží k opravě chyb, když lhůta již uplynula.
Důležitá poznámka:
Povinnost podávat daňové přiznání se týká i neaktivních firem, které podávají tzv. nulové přiznání.
Datová schránka je digitální nástroj pro bezpečnou komunikaci s úřady a veřejnou správou. Funguje podobně jako e-mail, ale je určená především pro komunikaci s úřady, například s finančním či katastrálním úřadem. Datovou schránku lze využít i k zasílání zpráv mimo státní správu, například bankám nebo pojišťovnám, avšak za poplatek.
Povinnost využívat datovou schránku:
Povinné: pro úřady, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku.
Dobrovolné: pro fyzické osoby, které si ji však po založení musí používat pro komunikaci s úřady.
Způsoby založení datové schránky:
Online – přes portál eIdentita (přihlášení pomocí eObčanky, bankovní identity aj.).
CzechPOINT – osobně na kontaktních místech CzechPOINT.
Poštou – podáním formuláře s úředně ověřeným podpisem.
Výhody datové schránky:
– Rychlá a bezpečná komunikace.
– Snadné prokázání doručení dokumentů.
– Možnost odesílání kdykoli a odkudkoli.
Dceřiná společnost je firma, která je plně nebo částečně vlastněná mateřskou společností, jež má nad ní rozhodující vliv. Mateřská společnost obvykle drží většinový podíl a ovládá klíčová rozhodnutí, zatímco dceřiná společnost může na trhu vystupovat jako samostatná entita.
Co je holding (koncern)?
Uspořádání, kdy mateřská společnost řídí více dceřiných společností, se označuje jako holding nebo koncern. Toto propojení umožňuje efektivnější řízení a rozšíření podnikatelských aktivit.
Důvody pro založení dceřiné společnosti:
Rozšíření podnikatelských aktivit – například nové produkty nebo služby.
Zahraniční expanze – vstup na nové trhy prostřednictvím lokálně registrované firmy.
Dobrovolná registrace k DPH může přinést výhody, zejména pokud často obchodujete s plátci DPH nebo vaše podnikání zahrnuje vyšší výdaje než příjmy. Registrací získáte možnost žádat o vrácení nadměrného odpočtu DPH a zvýšit konkurenceschopnost v obchodních vztazích.
Výhody dobrovolné registrace k DPH:
Zákazníci nebo dodavatelé jsou plátci DPH – snížíte náklady na DPH.
Vyšší výdaje než příjmy – stát vrací rozdíl mezi nákupní a prodejní DPH.
Nižší sazba na výstupu – například nákup se sazbou 21 % a prodej s 15 % vede k vratce DPH.
Obchodování se zahraničím – usnadňuje procesy v mezinárodním obchodě.
Jak podat žádost o registraci:
Vyplňte formulář na finančním úřadě a doložte podklady, jako je podnikatelský záměr, sídlo firmy či počet zaměstnanců. Úřad musí rozhodnout do 30 dnů.
Plátcem DPH se stává právnická nebo fyzická osoba, která splní zákonné podmínky, zejména dosažení určitého obratu. Plátci DPH mají výhodu nákupu zboží bez daně, protože jim stát vrací DPH z přijatých plnění.
Povinná registrace k DPH
– Překročení obratu 2 000 000 Kč:Pokud váš obrat za kalendářní rok přesáhne 2 miliony Kč, musíte se zaregistrovat k DPH od 1. ledna následujícího roku.
– Překročení hranice 2 536 000 Kč (100 000 EUR):Pokud váš obrat dosáhne této částky, registrace k DPH je povinná ihned, a to od následujícího dne.
– Lhůta pro přihlášku: Máte 10 dnů od překročení obratu na podání přihlášky podle § 94 zákona o DPH.
Co se považuje za obrat?
Obrat zahrnuje tuzemské příjmy z:
– Dodání zboží.
– Převodu nemovitosti.
– Poskytování služeb.
Dobrovolná registrace k DPH
Pokud váš obrat nedosáhne 2 milionů Kč, můžete se registrovat k DPH dobrovolně, například kvůli obchodování s plátci DPH nebo využití vratky DPH.
Výhody plátcovství DPH
Nakupujete bez DPH: Stát vám vrací daň z přijatých plnění, což snižuje náklady.
Snazší obchodování s plátci: Vztah s plátci DPH je pro podnikatele efektivnější.
Franšíza, často označovaná i jako „frančíza“, je podnikatelský model, kde známá značka poskytuje nezávislému podnikateli licenci k provozování podnikání pod svým jménem. Tento koncept je populární zejména u nadnárodních řetězců, jako jsou fast foody, drogerie nebo realitní kanceláře.
Jak franšíza funguje?
Franšízor (poskytovatel licence) za poplatek umožní franšízantovi (podnikateli) prodávat své produkty nebo poskytovat služby pod známým brandem.
Součástí franšízového modelu je:
Know-how a standardy: Franšízant obdrží osvědčený obchodní model, technologické postupy a marketingové materiály.
Poplatky: Franšízant platí pravidelný poplatek, často procento z tržeb.
Podmínky: Franšízant musí dodržovat stanovené standardy a postupy značky.
Výhody franšízy pro podnikatele:
Silná startovní pozice: Podnikatel těží ze známé značky a vybudované důvěry zákazníků.
Podpora franšízora: Poskytovatel licence nabízí podporu při provozu, marketingu i technologickém vybavení.
Cena franšízy:
Podnikání formou franšízy vyžaduje počáteční investici na licenci a následné poplatky, které pokrývají podporu značky.
Fyzická osoba je každý člověk, který má od narození až do smrti právní osobnost – tedy schopnost mít práva a povinnosti. V Česku tato práva upravuje Nový občanský zákoník (§23–114).
Svéprávnost fyzické osoby
Svéprávnost znamená schopnost právně jednat, například podepisovat smlouvy. Plnou svéprávnost získává člověk dosažením 18 let věku nebo dříve uzavřením sňatku.
Rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou
Fyzická osoba: Je živý člověk s právní osobností, která vzniká narozením.
Právnická osoba: Je organizovaný útvar, například firma (s. r. o.), který má právní osobnost od svého vzniku.
Fyzická osoba v podnikání
Podnikat můžete jako fyzická osoba (OSVČ) nebo právnická osoba (např. s. r. o.). Rozdíly mezi nimi zahrnují ručení, povinnosti a daňové zatížení. OSVČ ručí celým svým majetkem, zatímco právnická osoba ručí pouze svým firemním majetkem.
IČ (identifikační číslo) a DIČ (daňové identifikační číslo) jsou klíčové identifikátory používané u podnikajících fyzických i právnických osob v Česku. Každé má specifický účel a způsob přidělení.
Co je IČ?
– Identifikační číslo je unikátní osmimístný kód přidělený:Právnickým osobám.
– Podnikajícím fyzickým osobám (např. OSVČ).
– Organizačním složkám státu.
– Kdo přiděluje IČ? Rejstříkový soud při vzniku společnosti.
– Kde najít IČ? V registru ARES nebo jiných veřejných rejstřících.
Co je DIČ?
– Daňové identifikační číslo slouží k jednoznačné identifikaci plátců daní.
– Kdo přiděluje DIČ? Finanční úřad.
– Jak vypadá DIČ? Obsahuje kód země (např. CZ) a číselný identifikátor (např. CZ27767680).
– Pro koho je DIČ povinné? Pro všechny právnické a fyzické osoby, které jsou plátci DPH.
Hlavní rozdíly mezi IČ a DIČ:
IČ identifikuje podnikatele nebo firmu obecně.
DIČ se používá primárně pro daňové účely.
Identifikovaná osoba je pojem spojený se zahraničními transakcemi. Pokud nejste v Česku plátcem DPH, ale obchodujete v rámci EU, může na vás vzniknout povinnost registrace jako identifikované osoby.
Kdy se stanete identifikovanou osobou?
Nákup zboží z EU: Pokud nakoupíte zboží z jiných členských států EU v hodnotě přesahující 326 000 Kč během dvou po sobě jdoucích let.
Poskytování nebo příjem služeb z/do EU: Například při využívání reklamy na Facebooku, příjmech z Google AdSense nebo při poskytování služeb zahraničním subjektům (včetně Slovenska).
Jak postupovat při registraci?
Pokud splníte podmínky, musíte se k dani z přidané hodnoty registrovat jako identifikovaná osoba na finančním úřadě do 15 dnů od vzniku povinnosti.
Příklad: Reklama na Facebooku je typický případ, kdy se z vás stává identifikovaná osoba, protože příjemce služby je v zahraničí.
Insolvence označuje stav, kdy firma není schopna splácet své závazky. Podle insolvenčního zákona nastává úpadek, pokud společnost má více věřitelů a její dluhy jsou po splatnosti déle než 30 dní, přičemž je není schopna uhradit.
Jak se řeší insolvence firmy?
Reorganizace:
– Jde o sanační opatření, kdy firma pokračuje v provozu a snaží se ozdravit své hospodaření.
– Proces probíhá pod dohledem insolvenčního soudu a řídí se reorganizačním plánem.
– Závazky věřitelů jsou postupně uspokojovány během reorganizace.
Konkurs:
– Tento proces spočívá v rozprodání majetku firmy a využití získaných prostředků k úhradě dluhů.
– Konkurs vede k zániku firmy.
– Kdy dochází k insolvenci?
Úpadek firmy nastává, pokud:
– Má více věřitelů.
– Dluhy jsou více než 30 dní po splatnosti.
– Není schopná závazky splácet.
Kapitálová společnost je typ obchodní společnosti, kde společníci neručí za závazky společnosti vůbec, nebo jen omezeně. Tento model umožňuje podnikatelům minimalizovat osobní rizika a investovat pouze vloženým kapitálem.
Typy kapitálových společností:
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)Oblíbená forma podnikání s omezeným ručením společníků.
Akciová společnost (a.s.)Vhodná pro větší podniky a firmy hledající investory.
Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel, přičemž společníci nejsou povinni se osobně podílet na jejím provozu.
Orgány kapitálových společností:
Statutární orgán:Jednatel v s.r.o., představenstvo nebo správní rada v a.s.
Nejvyšší orgán:Valná hromada, která rozhoduje o klíčových otázkách firmy.
Rozdíl oproti osobní společnosti:
V osobní společnosti společníci ručí za závazky celým svým majetkem, zatímco v kapitálové je ručení společníků omezeno pouze na jejich vklad.
Koncesí se rozumí úřední povolení, které je nutné získat pro výkon specifických činností vymezených živnostenským zákonem. Tento typ povolení uděluje živnostenský úřad, a bez jeho získání nelze dané podnikání provozovat. Koncesované živnosti jsou obvykle spojeny s činnostmi, které mají vysoký dopad na veřejnou bezpečnost, zdraví nebo jiné závažné aspekty.
Příklady koncesovaných živností:
– Výroba a úprava lihovin: Patří sem výroba konzumního lihu, kvasného lihu nebo lihovin. Výjimkou jsou nápoje jako pivo a víno, které nepotřebují koncesi.
– Zbraně, střelivo a výbušniny: Výroba, vývoj a zneškodňování zbraní, střeliva nebo výbušnin.
– Cestovní kanceláře: Založení cestovní kanceláře vyžaduje koncesi k zajištění ochrany zákazníků a jejich záloh.
– Pohřební služby: Poskytování pohřebních služeb, včetně převozu a úpravy zesnulých.
Podmínky pro získání koncese:
Všeobecné podmínky:
– Dosažení věku 18 let.
– Bezúhonnost (dokládá se výpisem z rejstříku trestů).
– Právní způsobilost.
Zvláštní podmínky:
Odborná způsobilost: Podnikatel nebo odpovědný zástupce právnické osoby musí doložit požadované vzdělání, praxi, certifikáty nebo jiné odborné předpoklady.
Např. při výrobě lihovin je nutné splnit požadavky na znalost chemických procesů a hygienických standardů.
Jak o koncesi požádat?
Podání žádosti: Žádost se podává na živnostenském úřadě, který posoudí splnění podmínek.
Doložení dokumentů: Potvrzení o odborné způsobilosti, výpis z rejstříku trestů a další příslušné dokumenty.
Schválení: Úřad rozhoduje, zda vám koncesi udělí, a stanovuje podmínky jejího výkonu.
Přehled dalších koncesovaných živností:
– Provozování taxislužby.
– Provozování střelnic.
– Výroba elektřiny, plynárenství nebo distribuce vody.
– Sběr a zpracování nebezpečného odpadu.
Koncesované živnosti jsou regulované z důvodu veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a zajištění kvality služeb. Jejich získání vyžaduje nejen splnění obecných podmínek, ale často i specializované znalosti nebo praxi.
Komanditní společnost (k.s.) je typ osobní společnosti, kde působí dva druhy společníků:
Komplementáři – ručí celým svým majetkem a mají rozhodující pravomoci.
Komanditisté – ručí pouze do výše svého vkladu a jejich odpovědnost je omezená.
Klíčové vlastnosti komanditní společnosti:
– Společníci: Minimálně dva společníci – alespoň jeden komplementář a jeden komanditista.
– Ručení: Komplementář ručí celým svým majetkem, zatímco komanditista jen do výše vkladu.
– Vkladová povinnost: Společnost si vkladové podmínky a minimální výši vkladu stanovuje ve společenské smlouvě, zákon tuto výši nenařizuje.
– Statutární orgán: Každý komplementář jedná za společnost a je jejím statutárním orgánem.
Jak se zakládá komanditní společnost?
Komanditní společnost vzniká na základě společenské smlouvy, která určuje vnitřní poměry a pravidla fungování. Nejvyšším orgánem společnosti jsou všichni společníci.
Konsorcium, dříve označované jako sdružení, je formou spolupráce podnikatelů nebo podniků na základě smlouvy. Jedná se o dočasné společenství vytvořené za konkrétním účelem, například realizací velkého projektu. Konsorcium nemá právní subjektivitu ani vlastní účetnictví – vše spravují jednotliví členové.
Klíčové vlastnosti konsorcia:
Založení:
Minimálně dva účastníci uzavřou smlouvu, která stanoví:
– Účel konsorcia.
– Podmínky spolupráce.
– Způsob dělení zisku nebo nákladů.
Právní postavení:
– Konsorcium nemá právní subjektivitu, nemůže uzavírat smlouvy, registrovat se nebo získat podnikatelské oprávnění.
– Každý účastník jedná za sebe a ručí společně a nerozdílně za závazky vzniklé z činnosti konsorcia.
Účetnictví a daně:
– Konsorcium není účetní jednotkou.
– Účetnictví spravuje pověřený společník.
– Konsorcium není poplatníkem daně z příjmů ani plátcem DPH – tyto povinnosti připadají na jednotlivé společníky.
Výhody konsorcia:
Flexibilita: Účastníci si mohou nastavit pravidla spolupráce dle svých potřeb.
Anonymita: Konsorcium se nikde neregistruje, takže jeho existence není veřejná.
Nevýhody konsorcia:
Společné ručení: Všichni členové ručí za závazky konsorcia solidárně.
Smluvní zajištění: Je nutné pečlivě připravit smlouvu, která pokryje všechny možné situace.
Obchodní tajemství zahrnuje neveřejné informace spojené s podnikáním, které podnikateli poskytují konkurenční výhodu. Podle občanského zákoníku musí být tyto informace konkrétní, finančně vyčíslitelné a aktivně chráněné před vyzrazením.
Co spadá pod obchodní tajemství?
Know-how: Výrobní postupy, receptury, strategie.
Obchodní výsledky: Informace o tržbách, ziscích a nákladech.
Zákazníci a dodavatelé: Data o klientech nebo partnerech.
Autorská díla: Například vlastní software či jiná díla chráněná právem.
Právní ochrana obchodního tajemství
– Obchodní tajemství je řazeno mezi nehmotné movité věci, které spadají pod průmyslové právo.
– Porušení obchodního tajemství (např. jeho vyzrazení) je považováno za nekalou soutěž, za kterou hrozí soudní postih.
Jak chránit obchodní tajemství?
Interní opatření: Omezte přístup k citlivým informacím.
Smlouvy: Ujistěte se, že zaměstnanci a partneři podepisují dohody o mlčenlivosti (NDA).
Právní kroky: V případě porušení se obraťte na soud.
Obchodní tajemství je klíčové pro zachování konkurenční výhody na trhu, a proto by jeho ochrana měla být prioritou každé firmy.
Offshore společnost je obchodní subjekt registrovaný v zemi s výhodným daňovým systémem, často označované jako daňový ráj. Mezi oblíbené destinace patří například Seychely, Kypr nebo Belize. Tyto země nabízejí nejen nižší daňové sazby, ale také další výhody pro podnikatele.
Hlavní výhody offshore společností:
Nižší daně: Společnosti registrované v daňových rájích platí minimální nebo žádné daně z příjmu, což snižuje náklady na podnikání.
Zabezpečení majetku: Offshore společnosti mohou poskytnout vyšší úroveň ochrany vlastnictví, například v případech soudních sporů nebo exekucí.
Anonymita: V mnoha zemích s offshore režimem není vlastník společnosti veřejně dohledatelný, což zvyšuje ochranu soukromí.
Jak funguje offshore společnost?
– Společnost je registrována v zahraničí, ale většina jejích aktivit probíhá v jiných zemích.
– Daňové povinnosti se často vztahují pouze na příjmy vytvořené v zemi registrace, což umožňuje podnikatelům využít výhodnější podmínky.
Pro koho je offshore společnost vhodná?
Offshore společnosti jsou využívány firmami nebo jednotlivci, kteří chtějí optimalizovat daňové zatížení, ochránit majetek nebo si zajistit anonymitu. Tyto výhody se však musí posuzovat s ohledem na právní předpisy a případná rizika.
Osobní společnost je jedním ze dvou hlavních typů obchodních společností, přičemž společníci zde ručí za závazky firmy celým svým majetkem. Na rozdíl od kapitálových společností, kde je ručení omezeno nebo neexistuje, se společníci osobních společností aktivně podílejí na řízení a provozu firmy.
Typy osobních společností:
Veřejná obchodní společnost (v.o.s.):Všichni společníci ručí za závazky firmy společně a nerozdílně celým svým majetkem.
Komanditní společnost (k.s.):Kombinuje společníky s neomezeným ručením (komplementáře) a společníky s omezeným ručením (komanditisty).
Klíčové vlastnosti osobních společností:
Založení: Osobní společnost musí být založena minimálně dvěma podnikateli prostřednictvím společenské smlouvy.
Ručení za závazky: Společníci ručí celým svým osobním majetkem, kromě komanditistů v komanditní společnosti.
Osobní účast: Společníci jsou povinni se osobně účastnit provozu a chodu společnosti. Na rozdíl od kapitálových společností není nutné vkládat základní kapitál.
Účel osobní společnosti:
Osobní společnosti jsou vhodné pro podnikání s aktivní účastí společníků na každodenním provozu nebo pro správu vlastního majetku. Zakládají se především pro podnikatelské účely, kde je důležitá přímá odpovědnost a angažovanost všech společníků.
OSVČ je zkratka pro osobu samostatně výdělečně činnou, což je fyzická osoba, která podniká pod svým jménem a nese odpovědnost za své závazky celým svým majetkem. OSVČ zahrnuje jednotlivce s příjmy z podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti.
Podmínky pro OSVČ:
Příjmy pocházejí z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti.
OSVČ může být také osoba spolupracující na podnikatelské činnosti.
Minimální věk je 15 let a ukončená povinná školní docházka.
Druhy živností pro OSVČ:
Ohlašovací živnosti: Pro jejich výkon stačí splnit všeobecné podmínky (např. věk, bezúhonnost).
Koncesované živnosti: Vyžadují speciální povolení (např. taxislužba, výroba alkoholu).
Klíčové vlastnosti OSVČ:
Podnikání pod vlastním jménem: OSVČ jedná jako fyzická osoba a veškeré závazky a povinnosti nese osobně.
Ručení majetkem: Na rozdíl od právnických osob ručí OSVČ celým svým osobním majetkem.
Podvojné účetnictví je systém účetnictví, který se dnes běžně označuje pouze jako „účetnictví“. Tento systém je založen na tzv. podvojném zápisu, známém jako „má dáti/dal“, kdy každá účetní operace má svůj odpovídající záznam na dvou stranách.
Kdo musí vést podvojné účetnictví?
Podvojné účetnictví je povinné zejména pro právnické osoby.
Fyzické osoby ho musí vést v těchto případech:
– Jsou zapsané v obchodním rejstříku.
– Měly obrat přes 25 milionů Kč za předchozí rok.
– Povinnost jim ukládá zvláštní právní předpis.
– Rozhodnou se vést účetnictví dobrovolně.
Historie a terminologie
– Do roku 2004 se termín „podvojné účetnictví“ používal oficiálně, zatímco dnes je jeho synonymem jednoduše „účetnictví“.
– Jednoduché účetnictví bylo nahrazeno daňovou evidencí podle zákona o daních z příjmů.
Princip podvojného účetnictví
Podvojný zápis spočívá v tom, že každá operace ovlivňuje dvě strany účetních knih:
– Má dáti (MD): Odráží, co firma přijímá (např. náklady, majetek).
– Dal (D): Odráží, co firma vydává nebo ztrácí (např. výnosy, závazky).
Výhody podvojného účetnictví
– Poskytuje komplexní přehled o majetku, závazcích a hospodaření firmy.
– Je nezbytné pro právnické osoby a velké podniky, protože umožňuje efektivní sledování finančních toků.
Právnická osoba je organizace vytvořená lidmi, která má právní osobnost. Na rozdíl od fyzické osoby, což je živý člověk, je právnická osoba organizovaný útvar, například firma, veřejná instituce nebo nezisková organizace.
Jak vzniká právnická osoba?
Právnické osoby obvykle vznikají zápisem do veřejného rejstříku.
Tento proces zahrnuje:
Zakladatelské dokumenty: Sepsání společenské smlouvy, stanov nebo jiných dokumentů.
Zápis do rejstříku: Nejčastěji obchodního rejstříku, který potvrzuje právní existenci.
Některé právnické osoby však vznikají přímo ze zákona, například veřejné vysoké školy.
Hlavní rozdíly mezi právnickou a fyzickou osobou:
Právnická osoba:
– Vzniká jako organizovaný útvar (např. s.r.o., akciová společnost).
– Ručí za závazky omezeně, obvykle pouze svým majetkem.
– Musí vést účetnictví.
Fyzická osoba (OSVČ):
– Podniká pod svým jménem.
– Ručí za závazky celým svým osobním majetkem.
Příklady právnických osob:
Obchodní společnosti: s.r.o., akciová společnost.
Veřejné instituce: školy, nemocnice.
Neziskové organizace: nadace, spolky.
Právnická osoba musí jednat v mezích zákona, a její práva a povinnosti upravuje občanský zákoník.
Představenstvo je klíčový statutární orgán akciové společnosti s dualistickým systémem uspořádání nebo družstva. Je odpovědné za obchodní vedení a správu společnosti. Pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo má obvykle 3 členy, kteří si volí svého předsedu.
Hlavní úkoly představenstva:
Obchodní vedení společnosti: Představenstvo rozhoduje o strategii a směřování společnosti.
Vedení účetnictví: Zodpovídá za správné vedení účetnictví a případnou tvorbu výroční zprávy.
Předkládání dokumentů valné hromadě: Například účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.
Volba a odpovědnost představenstva:
Kdo volí představenstvo?
Standardně členy volí a odvolává valná hromada. Pokud to stanovy určují, může tuto pravomoc převzít dozorčí rada.
Ručení za škody: Členové představenstva nesou odpovědnost za škody způsobené společnosti v důsledku porušení svých povinností.
Kdo může být členem představenstva?
Fyzická i právnická osoba: Právnická osoba jedná prostřednictvím svého zmocněného zástupce.
Podmínky:
– Bezúhonnost.
– Plná svéprávnost.
– Vztahuje se na něj zákaz konkurence.
Funkční období: Obvykle trvá 3 roky, pokud není ve stanovách určeno jinak.
Prokura je zvláštní typ plné moci, který podnikatelé udělují pro účely zastupování ve všech právních záležitostech souvisejících s provozem obchodního závodu nebo jeho pobočky. Tento nástroj ulehčuje řízení společnosti a umožňuje efektivnější provoz.
Kdo je prokurista?
Prokurista je fyzická osoba, která získá od podnikatele plnou moc k jednání jménem firmy. Díky prokuře může prokurista například podepisovat smlouvy nebo zastupovat firmu v obchodních jednáních, aniž by bylo nutné každé jednání schvalovat či udělovat další plné moci.
Co prokurista může a nemůže dělat?
Může:
– Zastupovat firmu ve většině právních úkonů.
– Jednat jménem společnosti v obchodních záležitostech.
Nemůže (bez výslovného povolení):
– Svolávat valnou hromadu.
– Prodávat nebo zastavovat firemní nemovitosti.
– Činit právní úkony mimo rámec prokury, pokud je tato omezena pouze na konkrétní pobočku nebo závod.
Odměna pro prokuristu
Mzda: Prokurista má obvykle pracovní smlouvu a pobírá pravidelnou mzdu.
Alternativy: Může fungovat na základě jiné smlouvy (např. obchodní).
V některých případech je zastupování firmy bezúplatné.
Výhody prokury:
– Umožňuje delegování pravomocí na zmocněného zástupce.
– Šetří čas jednatele nebo majitele firmy.
– Zajišťuje pružnější řízení jednotlivých závodů či poboček.
Rozvaha je jedním z klíčových výkazů účetní závěrky podniku, který přehledně shrnuje informace o majetku firmy (aktiva) a zdrojích jeho krytí (pasiva). Sestavuje se v různých situacích během podnikání.
Druhy rozvah:
Zahajovací rozvaha: Vytváří se při zahájení podnikání, aby zaznamenala počáteční majetek a závazky.
Počáteční rozvaha: Sestavuje se na začátku účetního období.
Konečná rozvaha: Tvoří se na konci účetního období a slouží ke zhodnocení hospodaření firmy.
Mimořádná rozvaha: Používá se při specifických událostech, jako je likvidace podniku, fúze nebo změna vlastnické struktury.
Co obsahuje rozvaha?
Aktiva – majetek podniku:
– Dlouhodobý majetek: Hmotný (budovy, stroje), nehmotný (software, licence), finanční (dlouhodobé investice).
– Oběžný majetek: Zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek (hotovost, účty).
Pasiva – zdroje krytí majetku:
– Vlastní kapitál: Základní kapitál, rezervní fondy, nerozdělený zisk nebo ztráta.
– Cizí zdroje: Úvěry, závazky vůči dodavatelům nebo jiné dluhy.
Zásada bilanční rovnice:
Správně sestavená rozvaha vždy splňuje rovnici:
Součet aktiv = Součet pasiv
Proč je rozvaha důležitá?
Rozvaha poskytuje jasný přehled o finanční situaci firmy, její stabilitě a schopnosti hradit závazky. Je klíčová nejen pro vedení podniku, ale i pro investory, věřitele a úřady.
Řemeslné živnosti patří mezi ohlašovací živnosti a zahrnují tradiční řemesla, jako jsou zlatnictví, řeznictví nebo truhlářství, ale i moderní činnosti, například kosmetické služby nebo hostinskou činnost. Pro zahájení těchto živností je nutné splnit zákonné podmínky a prokázat odbornou způsobilost.
Podmínky pro získání řemeslné živnosti:
Všeobecné podmínky:
– Plná svéprávnost (věk minimálně 18 let).
– Bezúhonnost (žadatel nesmí být dříve odsouzen za úmyslný trestný čin spojený s podnikáním).
Odborná způsobilost:
– Doklad o vzdělání v daném oboru (výuční list, maturitní vysvědčení).
– Rekvalifikace.
– Minimálně 6 let praxe v oboru.
Seznam řemeslných živností:
Část A – Výroba, opravy a řemesla
– Řeznictví, uzenářství, pekařství, cukrářství.
– Zpracování kůží, kožešin, kamene a gumárenských směsí.
– Kovářství, podkovářství, obráběčství, zámečnictví.
– Truhlářství, podlahářství, hodinářství, zlatnictví, klenotnictví.
– Zednictví, malířství, natěračství, klempířství.
– Výroba a opravy hudebních nástrojů, opravy vozidel, vodoinstalatérství, topenářství.
Část B – Textil a kominictví
– Barvení a chemická úprava textilií.
– Čištění a praní textilu a oděvů.
– Kominictví.
Část C – Pohostinství a kosmetické služby
– Hostinská činnost.
– Kosmetické služby, pedikúra, manikúra.
Jak na založení řemeslné živnosti?
Obraťte se na živnostenský úřad: Předejte doklad o vzdělání, rekvalifikaci nebo praxi.
Splňte všeobecné podmínky a zaplaťte správní poplatek.
Získejte živnostenské oprávnění: Po splnění všech náležitostí vám úřad vydá oprávnění k podnikání.
Výhody řemeslné živnosti:
Tradiční obory: Nabídka stabilní poptávky na trhu.
Flexibilita: Možnost kombinovat více oborů podnikání.
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) patří mezi kapitálové společnosti. Je oblíbenou právní formou podnikání zejména díky omezenému ručení společníků, kteří za závazky firmy ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu do základního kapitálu.
Hlavní charakteristiky s.r.o.:
Ručení společníků: Společníci neručí za ztrátu firmy osobním majetkem, pouze do výše svého vkladu.
Základní kapitál:
– Minimální výše je 1 Kč, což umožňuje snadné založení.
– Výše kapitálu však ovlivňuje důvěryhodnost společnosti.
– Vklady společníků tvoří základní kapitál a jeho konkrétní výši upravuje společenská smlouva.
Počet společníků: S.r.o. může založit jediný zakladatel, ale může mít až 50 společníků.
Orgány společnosti s ručením omezeným:
Nejvyšší orgán: Valná hromada (shromáždění společníků) rozhoduje o zásadních otázkách, jako je změna společenské smlouvy, volba jednatele nebo schválení účetní závěrky.
Statutární orgán: Jednatel je osobou oprávněnou jednat za společnost. Musí být zapsán v obchodním rejstříku a je volen valnou hromadou.
Výhody s.r.o.:
– Omezené ručení společníků chrání jejich osobní majetek.
– Flexibilita při zakládání (možnost jediného společníka a nízký kapitál).
– Jasná právní struktura a vysoká důvěryhodnost u obchodních partnerů.
Proč zvolit s.r.o.?
S.r.o. je ideální pro podnikatele, kteří chtějí minimalizovat riziko spojené s podnikáním, a přitom zachovat flexibilní a efektivní strukturu společnosti.
Spolek je právnická osoba sdružující členy se společným zájmem, například tělovýchovou, dobročinností nebo výcvikem zvířat. Spolek je samostatný a dobrovolný svazek, jehož hlavní činností je uspokojování společného zájmu. Podnikání nebo výdělečná činnost nemohou být hlavním účelem spolku.
Klíčové vlastnosti spolku:
Hlavní činnost: Uspokojování společného zájmu.
Výdělečná činnost: Možná pouze nesoustavně a pokud slouží k podpoře hlavní činnosti.
Například výtěžek z jednoho plesu myslivců lze použít na nákup vybavení, nikoliv však pravidelně pořádat akce za účelem zisku.
Ručení za závazky: Členové spolku neručí za dluhy spolku.
Základní kapitál: Není vyžadován.
Jak založit spolek?
Podmínky:
– K založení jsou potřeba minimálně tři osoby.
– Přijetí stanov spolku.
Stanovy spolku:
Musí obsahovat například název, účel spolku a pravidla fungování.
Přijetí stanov lze provést dvěma způsoby:
Shodou zakladatelů: Zakladatelé nemusí být fyzicky přítomni, pouze podepíší stanovy.
Ustavující schůzí: Zakladatelé se sejdou a o přijetí stanov hlasují.
Vznik:
Spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku.
Orgány spolku:
Statutární orgán:
– Zastupuje spolek navenek.
– Může jím být předseda (jednotlivec) nebo výbor (skupina).
Nejvyšší orgán:
– Typicky členská schůze.
– Rozhoduje o důležitých otázkách, jako je změna – stanov nebo zaměření spolku.
Výhody spolku:
– Jednoduché založení bez nutnosti skládání základního kapitálu.
– Členové neručí za dluhy spolku.
– Možnost nesoustavné výdělečné činnosti na podporu hlavního účelu.
SPV společnost (z anglického „special purpose vehicle“) je právnická osoba zvláštního určení. Zakládá se za účelem realizace konkrétního projektu, často developerského, a slouží zejména k ochraně majetku mateřské společnosti a ke snížení investičních rizik.
Charakteristika SPV společnosti:
Specifický účel: SPV společnost je vytvořena pro jediný projekt, například stavbu nemovitosti nebo realizaci investičního záměru.
Samostatná právnická osoba: Má vlastní IČO, účetnictví a majetkovou strukturu.
Ochrana majetku: Rizika spojená s neúspěchem projektu se omezují na samotnou SPV společnost, aniž by ovlivnila majetek mateřské společnosti.
Jak SPV společnost funguje v praxi?
Právní forma: Nejčastěji jde o společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciovou společnost (a.s.).
Vztah k mateřské společnosti: SPV je obvykle dceřinou společností mateřské firmy.
Investiční rizika: Pokud projekt selže, závazky a ztráty zůstávají na úrovni SPV společnosti, což chrání mateřskou společnost před finančními problémy.
Proč využít SPV společnost?
Ochrana majetku: Oddělení projektu od majetku mateřské firmy.
Snížení rizik: Investice do konkrétního projektu nezatěžují přímo mateřskou společnost.
Důvěryhodnost: Oblíbené u bank a investorů pro větší přehlednost finančních toků.
Kde se SPV společnosti používají?
Developerské projekty: Výstavba bytů, kancelářských prostor nebo průmyslových zón.
Velké investice: Infrastrukturní projekty, například výstavba silnic nebo elektráren.
Finanční operace: Realizace investičních záměrů nebo správa specifických aktiv.
Termín stakeholder označuje všechny osoby nebo skupiny, které mají vliv na podnik nebo které podnik svým fungováním ovlivňuje. Tento anglický pojem nemá přesný český překlad, a proto se v obchodním prostředí běžně používá v originálním znění. Na rozdíl od akcionářů (shareholders), kteří vlastní podíl ve firmě, je okruh stakeholderů mnohem širší.
Kdo patří mezi stakeholdery?
Interní stakeholdery:
Zaměstnanci: Klíčoví lidé, kteří přispívají k provozu a rozvoji podniku.
Vlastníci: Majitelé společnosti se zájmem o zisk a růst firmy.
Management: Lidé řídící strategii a denní provoz podniku.
Externí stakeholdery:
Zákazníci: Ti, kteří využívají produkty nebo služby firmy.
Dodavatelé a obchodní partneři: Subjekty, které firmě poskytují zboží, služby nebo podporu.
Věřitelé: Banky a finanční instituce, které financují aktivity firmy.
Stát: Reguluje činnost firmy prostřednictvím zákonů a daní.
Neziskové organizace a občanská sdružení: Mohou mít zájem na odpovědném a etickém chování podniku.
Veřejnost: Například komunita žijící v okolí firmy, která může být ovlivněna její činností.
Proč jsou stakeholdeři důležití?
Každý stakeholder má své specifické zájmy, které mohou být někdy protichůdné. Například zaměstnanci mohou usilovat o vyšší mzdy, zatímco vlastníci preferují minimalizaci nákladů. Proto je důležité efektivně řídit vztahy se stakeholdery prostřednictvím tzv. stakeholder managementu, který zahrnuje:
– Identifikaci stakeholderů: Kdo ovlivňuje podnik a na koho má podnik vliv?
– Komunikaci: Pravidelný dialog s klíčovými skupinami.
– Řízení zájmů: Hledání rovnováhy mezi různými požadavky a cíli.
Svobodné povolání označuje činnosti, které lze vykonávat bez živnostenského oprávnění. Tyto činnosti jsou zpravidla založeny na odborné způsobilosti a často podléhají specifickým zákonům, jako je například autorský zákon.
Kdo může vykonávat svobodné povolání?
Pod svobodná povolání spadají například:
Umělci: Herci, výtvarníci, spisovatelé a další tvůrčí profese.
Lékaři: Včetně zubních lékařů a dalších odborníků ve zdravotnictví.
Advokáti a exekutoři: Právnické profese vyžadující odborné vzdělání a členství v komorách.
Tlumočníci a překladatelé: Poskytující služby na základě své odbornosti.
Povinnosti při zahájení svobodného povolání:
Na rozdíl od živnostníků není nutné vyřizovat živnostenské oprávnění, ale některé kroky jsou povinné:
Nahlášení činnosti:
– Na finančním úřadě (pro registraci k dani).
– U zdravotní pojišťovny.
– Na správě sociálního zabezpečení.
Členství v profesní komoře:
Některé profese, jako lékaři nebo advokáti, musí být registrovány v příslušné profesní komoře.
Výhody svobodného povolání:
Žádné živnostenské oprávnění: Zjednodušený proces zahájení činnosti.
Odbornost: Vykonávání na základě kvalifikace nebo tvůrčí činnosti.
Příklady svobodných povolání a jejich charakteristik:
Umělci: Práce je založená na autorském zákoně, například psaní knih nebo herecká činnost.
Lékaři: Povinné vzdělání a často potřeba licence vydané komorou.
Advokáti: Povinné právnické vzdělání a členství v advokátní komoře.
Svobodné povolání je ideální pro osoby s odbornými znalostmi nebo talentem, které chtějí pracovat samostatně, aniž by musely zakládat živnost.
Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob závisí na formě, kterou přiznání podáváte, nebo na tom, zda vás zastupuje daňový poradce. Níže naleznete klíčové termíny a informace o vrácení případného daňového přeplatku.
Termíny pro podání daňového přiznání:
1. dubna: Podání přiznání v papírové formě.
3. května: Podání elektronického přiznání.
1. července: Přiznání podané prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, přiznání podané poplatníkem, který musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Termíny vrácení přeplatku na dani:
Pokud jste na dani odvedli více, než bylo nutné, finanční úřad má na vrácení přeplatku lhůtu 30 dnů od posledního termínu pro podání.
Tyto termíny jsou:
30. dubna: Přeplatky u přiznání v papírové formě.
2. června: Přeplatky u elektronicky podaných přiznání.
31. července: Přeplatky u přiznání podaných daňovým poradcem nebo advokátem.
Co je třeba dodržet?
Dodržení lhůt: Zpoždění s podáním přiznání může vést k sankcím.
Úplnost podkladů: Dbejte na správné vyplnění formulářů a přiložení všech potřebných dokumentů.
Elektronické podání: Pokud máte datovou schránku, podání musí proběhnout elektronicky.
Tichý společník je fyzická nebo právnická osoba, která uzavírá smlouvu s podnikatelem a poskytuje mu vklad výměnou za podíl na zisku společnosti. Tento typ společníka má specifické postavení a jeho účast na podnikání není veřejně známá, protože smlouva o tiché společnosti není zveřejňována v obchodním rejstříku.
Klíčové vlastnosti tichého společníka:
Vklad a podíl na zisku: Tichý společník poskytne podnikateli finanční nebo jiný vklad, za který získává podíl na zisku.
Ručení: Neručí za závazky společnosti, pokud jeho jméno není uvedeno v názvu firmy.
Právo nahlížet do účetnictví: Tichý společník má právo kontrolovat obchodní doklady a účetnictví podnikatele.
Podíl na ztrátě: Podílí se nejen na zisku, ale i na ztrátě společnosti, pokud je to uvedeno ve smlouvě.
Právní úprava tichého společníka:
Institut tiché společnosti je v České republice upraven novým občanským zákoníkem. Smlouva o tiché společnosti není veřejně přístupná, což zajišťuje větší míru anonymity.
Odlišnosti oproti klasickému společníkovi:
– Tichý společník nemá právo zasahovat do vedení společnosti.
– Jeho účast v podnikání je čistě finanční a pasivní.
– Neúčastní se valných hromad nebo jiných rozhodovacích procesů společnosti.
Výhody pro podnikatele:
Finanční podpora: Možnost získat kapitál bez nutnosti sdílet řízení společnosti.
Neveřejná účast: Smlouva o tiché společnosti není zveřejněna v rejstříku, což zajišťuje větší diskrétnost.
Účetní závěrka je finální výstup účetnictví za sledované období, který podává přehled o finanční situaci společnosti, jejím hospodaření a budoucích vyhlídkách. Slouží nejen jako povinnost účetních jednotek, ale také jako klíčový dokument pro investory, partnery a úřady.
Co účetní závěrka obsahuje?
Standardní účetní závěrka se skládá z následujících částí:
Rozvaha: Informace o majetku a jeho krytí (aktiva a pasiva).
Výkaz zisku a ztrát (výsledovka): Přehled o výnosech, nákladech a výsledném hospodářském výsledku.
Přehled o peněžních tocích (cash flow): Pohyb peněžních prostředků během účetního období.
Příloha: Doplňující informace k jednotlivým částem účetní závěrky.
Povinné náležitosti účetní závěrky:
– Název účetní jednotky a sídlo (u fyzických osob bydliště a místo podnikání).
– Identifikační číslo (IČO).
– Právní forma účetní jednotky (např. s.r.o., a.s.).
– Předmět podnikání.
– Rozvahový den (datum ke konci účetního období).
– Datum sestavení účetní závěrky.
– Povinnost zveřejnit účetní závěrku
Účetní jednotky zapsané ve veřejných rejstřících (např. obchodní společnosti) a další subjekty mají povinnost závěrku zveřejnit prostřednictvím uložení do sbírky listin.
Zveřejnění je možné těmito způsoby:
– Přes datovou schránku.
– Pomocí aplikace ePodatelna.
– Podáním přiznání k dani z příjmu právnických osob (pro obchodní korporace).
Kdo musí zveřejnit účetní závěrku?
– Účetní jednotky zapsané ve veřejných rejstřících (zejména v obchodním rejstříku).
– Subjekty, které k tomu zavazuje zvláštní zákon.
– Společenství vlastníků jednotek.
– Spolky, ústavy a nadace.
Význam účetní závěrky:
Účetní závěrka poskytuje klíčové informace pro hodnocení finančního zdraví firmy, plnění zákonných povinností a pro rozhodování obchodních partnerů a investorů.
Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je typ osobní společnosti, kde společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně celým svým osobním majetkem. Tento typ společnosti je založen na vzájemné důvěře společníků a osobní angažovanosti.
Klíčové vlastnosti v.o.s.:
Ručení: Společníci ručí celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Pokud firma nezvládá splácet své dluhy, věřitelé mohou vymáhat závazky přímo od kteréhokoliv společníka.
Počet společníků: Společnost musí mít minimálně dva společníky.
Vkladová povinnost: Společníci nemají povinnost vkládat do společnosti minimální kapitál. Podmínky vkladů si upravují sami prostřednictvím společenské smlouvy.
Orgány společnosti:
Nejvyšší a statutární orgán: Jsou jimi všichni společníci, kteří rozhodují o důležitých otázkách a jednají jménem společnosti.
Založení:
V.o.s. se zakládá uzavřením společenské smlouvy, která musí obsahovat klíčové informace, například název společnosti, sídlo, předmět podnikání a podmínky fungování.
Výhody v.o.s.:
Jednoduché založení a správa: Žádná minimální výše vkladu, jednoduchá struktura řízení.
Osobní kontrola: Všichni společníci se aktivně podílejí na řízení firmy.
Nevýhody v.o.s.:
Neomezené ručení: Společníci riskují celý svůj osobní majetek.
Nutnost vzájemné důvěry: Osobní angažovanost všech společníků může být komplikací při neshodách.
Pro koho je vhodná v.o.s.?
Veřejná obchodní společnost je vhodná pro menší podnikatelské skupiny, které kladou důraz na osobní angažovanost a důvěru mezi společníky.
Výkaz zisku a ztrát, známý také jako výsledovka, je jedním z klíčových účetních výkazů firmy. Slouží k vyčíslení výsledku hospodaření podniku, tedy zisku nebo ztráty, za určité období. Je nedílnou součástí účetní závěrky a poskytuje přehled o výnosech a nákladech společnosti.
Co obsahuje výsledovka?
Výkaz zisku a ztrát sleduje:
Výnosy: Příjmy, které podnik získal během sledovaného období.
Náklady: Prostředky, které podnik vynaložil na provoz, výrobu a další činnosti.
Náklady a výnosy lze členit podle:
Účelu:
Provozní: Náklady a výnosy spojené s výrobou, nákupem produktů a jejich prodejem.
Finanční: Úroky, dividendy, výnosy z cenných papírů nebo kurzové rozdíly.
Druhu:
Konkrétní vstupy, například spotřeba materiálu, energie, mzdy nebo odpisy.
Jak se počítá výsledek hospodaření?
Porovnáním součtu nákladů a výnosů získáme:
Zisk: Pokud jsou výnosy vyšší než náklady.
Ztrátu: Pokud jsou náklady vyšší než výnosy.
Význam výkazu zisku a ztrát:
Přehled o hospodaření: Poskytuje obraz o efektivitě podnikání a schopnosti firmy generovat zisk.
Základ pro rozhodování: Je klíčový pro majitele, investory a věřitele při hodnocení finančního zdraví společnosti.
Součást účetní závěrky: Společně s rozvahou a přehledem o peněžních tocích tvoří hlavní výstupy účetnictví.
K čemu slouží výsledovka?
– Pro analyzování výkonnosti podniku.
– Pro hodnocení, kde vznikají náklady a jaké činnosti přinášejí výnosy.
– Pro přípravu na daňové povinnosti a plánování dalšího období.
Živnostenský rejstřík je celostátní databáze všech podnikatelských subjektů, které mají živnostenské oprávnění. Tento registr obsahuje fyzické osoby (OSVČ) i právnické osoby (například společnosti s ručením omezeným), protože živnost je podmínkou pro jejich podnikání.
Co obsahuje živnostenský rejstřík?
Živnostenský rejstřík je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část:
Veřejná část:
– Identifikační údaje podnikatele (jméno, název firmy).
– Kontaktní údaje (např. adresa provozovny).
– Informace o předmětu podnikání.
– Seznam zainteresovaných osob (například jednatelé nebo společníci).
Neveřejná část:
– Soukromé informace, jako je bydliště nebo rodné číslo podnikatele.
– Přístup k těmto údajům mají pouze oprávněné orgány (např. úřady).
Kdo spravuje živnostenský rejstřík?
Ministerstvo průmyslu a obchodu: Je správce registru.
Živnostenské úřady: Zajišťují provoz a aktualizaci údajů.
Jak do živnostenského rejstříku nahlížet?
Online přístup: Veřejnou část rejstříku můžete prohlížet na stránkách Registru živnostenského podnikání.
Vyhledávání je možné podle identifikačních údajů, jako je IČO, název subjektu nebo zainteresovaná osoba.
Proč je živnostenský rejstřík důležitý?
Přehled: Nabízí přístupné informace o podnikatelských subjektech.
Ověření: Umožňuje snadno ověřit, zda má firma nebo osoba platné živnostenské oprávnění.
Právní náležitosti: Plní roli oficiálního registru v souladu se zákonem.