Kolik důchodu dostane OSVČ?

Na starobní důchod má OSVČ nárok za stejných základních podmínek jako zaměstnanec. Rozdíl je ale v tom, z čeho se penze počítá – a tady podnikatelé často tahají za kratší konec.

Kdy OSVČ odcházejí do důchodu

Důchodový věk je pro OSVČ i zaměstnance stejný. Aktuálně se týká ročníků 1961 a 1962, kteří odcházejí do penze ve 64 letech, postupně se ale věk zvyšuje – lidé narození v roce 1988 a později budou mít nárok až v 67 letech. U pojištěnců narozených po roce 1973 platí jednoduchý vzorec: k 65 letům a 8 měsícům se přičte tolik měsíců, o kolik je rok narození vzdálený od roku 1973.

Pro nárok na penzi je potřeba získat obvykle alespoň 35 let pojištění (nebo minimálně 30 let čistě příspěvkových dob) – do toho se počítají i některé náhradní doby, například péče o dítě.

Proč mívají OSVČ nižší penzi

Klíčový rozdíl je tenhle: výše důchodu se nepočítá z reálných výdělků, ale z vyměřovacího základu, ze kterého se odvádí sociální pojištění. U OSVČ na hlavní činnost je to 55 % příjmů po odečtení výdajů – a čím vyšší výdajový paušál uplatňujete (40, 60 nebo 80 %), tím nižší vyměřovací základ a tím nižší výsledná penze.

V praxi to znamená, že podnikatel s reálným měsíčním příjmem 50 000 Kč, který odečítá 40% výdajový paušál, je pro účely pojistného posuzován, jako by vydělával jen něco přes dvacet tisíc. Pokud platíte jen povinné minimum, vychází penze obvykle poměrně nízká – u stejného reálného příjmu a stejné doby pojištění může být důchod OSVČ i o deset tisíc korun měsíčně nižší než u zaměstnance.

Mimochodem, od 1. července 2026 navíc klesá minimální záloha na pojistné z 5 720 na 5 005 Kč měsíčně (víc v článku Nižší zálohy OSVČ na pojistné) – kdo platí jen minimum, bude mít vyměřovací základ ještě o trochu nižší.

Výjimkou jsou OSVČ s paušální daní – mají minimální odvod na sociální pojištění navýšený o 15 %, takže jim z toho plyne i mírně vyšší vyměřovací základ pro důchod.

Jak se penze počítá – zjednodušený příklad

Důchod má dvě části: základní výměru (pevná částka stejná pro všechny, aktuálně 4 900 Kč) a procentní výměru, která se odvíjí od let pojištění a výdělků. Za každý celý rok pojištění získáte 1,495 % z tzv. výpočtového základu.

Výpočtový základ vznikne tak, že se průměrný měsíční vyměřovací základ za odpracované roky (upravený o inflaci) rozdělí podle redukčních hranic – z částky do cca 21 500 Kč se počítá 99 %, ze zbytku jen 26 %. Při osobním vyměřovacím základu 40 000 Kč a 40 letech pojištění tak vychází měsíční důchod zhruba 15 600 Kč.

Minimální důchod a předčasný odchod

I OSVČ má nárok na zákonem stanovený minimální důchod, který v roce 2026 činí 9 800 Kč měsíčně (20 % průměrné mzdy). Obdobně jsou stanovené i minimální invalidní, vdovské/vdovecké a sirotčí důchody, vždy jako procento průměrné mzdy.

Předčasně do důchodu může OSVČ odejít při splnění dvou podmínek: věk alespoň 62 let a minimálně 40 let placení sociálního pojištění. Penze je v takovém případě trvale nižší, takže se vyplatí načasování pořádně promyslet – ideálně s předstihem, ne až těsně před rozhodnutím.

Jak si zvýšit penzi

Kdo se spolehne jen na povinné minimum, nemá šanci dosáhnout na důchod srovnatelný se zaměstnancem se stejným reálným příjmem. Možnosti, jak si penzi zvýšit, jsou v zásadě tři:

• Dobrovolně si zvýšit vyměřovací základ a platit vyšší zálohy na sociální pojištění, než je povinné minimum.
• Doplňkové penzijní spoření, které stát podporuje pravidelnými příspěvky a daňovými úlevami.
• Vlastní investice – ať jde o nemovitosti, akcie, dluhopisy, podílové fondy nebo jiné nástroje.

Čím dřív se tomu začnete věnovat, tím větší prostor máte penzi reálně ovlivnit – řešit to až kolem šedesátky bývá pozdě na výraznější změnu.

Zdroj: Jakub Procházka, BusinessInfo.cz – OSVČ a starobní penze: Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou.

← Zpět na Business Talk